Zrání hodné holky…

..ze života…z La dílny..

Kdo mě zná, ví, že nikdy nepíšu jenom cukrově a nedodávám naději lží o tom, že černá neexistuje…

Většinu nepříjemných skutečností jsem schopná si přiznat i nahlas, protože tím je to pojmenované a může se to ode mě odlepit, můžu to propustit jakoby to mělo tvar ( a nebo taky ne, nicméně je třeba si za to vzít zodpovědnost, že tu tíhu prostě chci mít dál u sebe).

Tak, co dneska vezmu na přetřes? V čase Máje, smyslné Venuše (která vládne Býku)?

Ženství …můj způsob bytí Ženy byla „hodná holka“

Moc nevyčuhovat, vyhovět, za přízeň muže se platí tělem (sexem), víceméně za jakoukoliv pozornost od muže se platí…uvařit, zařídit, být fakt milá, naslouchat, upozadit samu sebe ….nevím, kde by pak mohla být řeč o nějaké smyslnosti, sebeúctě, vyzařování síly a zdravého sexappealu….

Jasně, že to někde vzniklo, o tom není třeba teď psát…

Důležitý je, že jsem to jednoho dne uměla pojmenovat…úplně naplno si to uvědomit…že vlastně moje ženství beru jako obchodní artikl….dávám, abych dostala pozornost, pocit, že mě muž vidí (vidí? a koho jako měl do té doby vidět?)

Nesnášela jsem, ,když můj bývalý muž říkal, že život je obchod a to i s láskou (s Láskou určitě ne, to jsme ani jeden netušili, co to je)..

Jenomže já v té době, jak píšu výš, vlastně razila úplně stejnou filozofii…

Takže….hrábla jsme do toho s mou vodnářskou uranskou silou.

Neb, všechno se dá proměnit v poklad….čímž je pro mě uvědomění a změna postojů v životě.

bylo třeba si úplně nejdřív začít uvědomovat, kdo je pro mě Žena a hledat to u sebe. Začít pomalu dávat na první místo, co cítím a ne, co si myslím. Postupně jsme sílila…Devět let po rozvodu jsem byla schopná máchnout svou nivě osvojenou lví tlapou a zařvat jako Lvice zplna od srdce DOST! Dost mému ponižování (začít musela moje hlava), pak jsme byla schopná máchat ocasem na vícero frontách.

Hodná holka se učila přijmout, že obchod s vlastní Laskavostí a ustupování fakt není dobrá cesta a že jsou i lidé, kteří to rádi využijí a proč ne, když nabízím…Hodná holka si musela vzít zodpovědnost za své vyzařování. Za nabídku…

Život mě vedl k práci se ženami, posloucháním příběhů a uvědomování si podobností mě posilovalo v ukončování nesmyslů v mé hlavě , zakořeněných přesvědčení….pořád jsem to měnila…snad každý měsíc a tak už dlouho na otázku „jak se máš?“, jak se ti daří?“ odpovídám: „jsem v procesu, vylaďuju“

A když mi zase někdo řekne a nebo chce říct. „moc to řešíš“. Energeticky máchnu svou tlapou a vnitřně zařvu…

Lidé to většinou vnímají i bez mých vyřčených slov…Vyzařuji: „vím, co dělám, vím kdo jsem, vím, co potřebuji.“

Už nedovolím, aby někdo snižoval co a jak dělám…Můj záměr je být k sobě citlivá, vnímat, co potřebuji, být zdravě sobecká.

Jenom já vím, co mám za sebou. Jenom já vím, co jsem takzvaně „přepočítala.“ Z čeho jsme se vymanila, do čeho nespadla…

A tak, vysílám podporu všem, kdo o sobě pochybují a chtějí „ano“ od druhých.

¨Tam hi dostaneme až „ANO“ řekneme sobě. Ale SOBÉ. Mně kdo sídlíš v tomhle těle (cítím jej, vnímám a respektuji) ,ale moc dobře víš, že jsi i „něco“ víc než jenom tělo 🙂

Howgh

Sdílet: