fbpx

Rozhoduji se jako „ta malá“ nebo „ta velká“?

Co když otevřeme studnu s pocity?A začne to s námi mlátit ode zdi ke zdi? Chvíli chci křičet a poslat někoho do…chvíli plakat a být obejmutá, chvíli nedělat vůbec nic, vzdávám to, pak zase cítím, že „co blbnu,sakra, vždyť o nic,nejde“, pak se směju a zase dokola znovu a znovu střídání výšek a nížek…Můj vnitřní život je velmi pestrý a tak všechny tyhle pocity a spousty jejich odstínů znám.Dokud jsem je jenom chtěla zahnat a přebít…čímkoli…myšlenkou, činností, zaměřením se jinam, bytím s mužem, s dětma…..spolehlivě fungoval „zákon stlačené pružiny“….pak potlačené emoce a pocity vylétly se silou tornáda, ničící hlavně mě. Chtěla jsem to změnit…pochopila jsem ,že emoce a pocity jsem já ŽENA, že pokud je oddělím, budu stroj, budu umělá panenka…chci-li být ženou je třeba ke všemu přistupovat jako dospělá žena…aha…..takže tu máme tu „malou“ versus „velkou“.
Od té doby, což je nejvíce od rozvodu(protože zůstat se svými pocity fakt sama je TERAPIE k nezaplacení) se učím pracovat s emocemi a pocity…našla jsem je sídlit ve svém těle..a tak pracuju s tělem, s ženskými pohyby, uvolňuji, dýchám…dospěla jsem k poznání, že bez prožitého pohybu spojeného s emocí,pocitem tomu nejsem schopná „porozumět, procítit“ a nasměrovat samu sebe dál, tím, že pochopím, co vlastně chci, co potřebuju, proč jsem tak radostná a nebo v řiti…Jeden den štěstí neznamená, že zítra nebudu brečet 

;-)…mé pocity a emoce mě učí být si rodičem, partnerem…nechtít to od druhých a velmi velmi mi pomáhá kontakt s jinými srdcatými ženami….toť má inspirace pro dnešek…
Ráda vás, tě, potkám na prožitkových šťavnatých večerech v Babiččině zahradě v Průhonicích a nebo můžeme takový večer uspořádat kdekoli jinde, kde bude chuť vyladit přívod šťávy:-)

  • 10.9.2019