Řídím si svůj život?

Jak jsem si dnes tak řídila to své malé červené auto, došlo mi, že je to činnost dost symbolická k mému životu…

Svůj nový přístup k Životu vlastně prožívám stejně jako se prožívám pevnější a jistější v řízení auta. Rozhodně je to JÍZDA 🙂

Když jsem se učila řídit, byla jsem pokaždé dost nesvá, nejistá, nervózní, opatrná, po řízení vyčerpaná, tělo mě bolelo, ponejvíc nohy. Nevěřila jsem, že mě okolní auta vnímají, spíš jsem je vnímala jako „hyeny“, co mě spíš sežerou než, aby mě ohleduplně pomohli, pustili. Nevěřila jsem, že ti, co za mnou jedou, to mají pod kontrolou, že ovládají své řízení. Měla jsem, co dělat, abych zvládla svůj volant a pedály, ale do toho jsem potřebovala kontrolovat ostatní. Vjet na rychlou dálnici a zařadit se? Tak to bylo o upoceném čele, nájezd na několikrát a pak udržet rychlost a svou nejistotou vlastně ohrožovat plynulý provoz kolem jedoucích aut.

Můj život, než jsem se rozhodla, že si ho začnu řídit, neboli uvědomovat si, co cítím, jak cítím a proč to či ono dělám, byl jedna velká nervozita, napětí, kontrola, vyčerpání…

Musela jsem si přiznat, že je třeba se to naučit. Že vlastně ani nevím jak držet volant, že vlastně můžu a měla bych jej držet JÁ. Že mám nohy v pohybu vpřed životem v permanentní křeči (taky mám křečové žíly) , stejně jako když jsem se učila šlapat pedály.

Co pro mě dnes znamená “ mít své řízení života ve svých rukou“? To znamená, že vnímám tlukot svého srdce(motoru), že cítím své emoce a pocity a umím si je sama zpracovat a vyhodnotit (řadit od 1-5, poslouchat, kdy je zapotřebí „přeřadit), že vnímám sebe a tím i okolí. Jsem součástí provozu. Nakolik důvěřuji sobě, natolik můžu důvěřovat okolí. Mám něco neuchopeného “ za zády „? Myšleno: minulost. Stále cítím tlak minulosti? Místo, abych se dívala vpřed a vnímala provoz před sebou a vedle sebe, stále se více otáčím vzad? Tak to brzy asi přijde náraz… Tím, že se “ Necítím “ si neumím nastavit bezpečné hranice. Po rozvodu jsem 3 x po sobě, jednou do roka dostala nechutný smyk na D1 a dala si hodiny. Byl to pokaždé zvednutý prst vzhůru: jsi tady? Ve svém těle? Cítíš nebo unikáš? Chceš „uniknout úplně“, nebo začneš vnímat ? Kdybych vnímala , včas bych situaci vyhodnotila…

Svět se se mnou tenkrát opravdu nepříjemně zatočil. Naštěstí to bylo pouze o mě, nikdy jsem svou necitlivostí a nevnímavostí k sobě samé , potažmo autu( symbolicky tělu), nikomu druhému na vozovce neublížila, nicméně sobě – velmi. Určitě jsem do této doby životem, vozovkou neplynula, spíš jsem byla neustále „jako na trní“ a rozhodně jsem situaci moc vyhodnotit neuměla.

Mít „řízení svého života ve svých rukou, těle, u sebe“, také znamená, že odevzdávám kontrolu okolností a dějů, které nejsou v mé kompetenci. Čili pečuji o své reakce a pocity, vnímám zejména svůj vnitřní život, v klidu pozoruji ten kolem mě a nepřemýšlím a nehlídám chování druhých. Pouze reaguji na vzniklé situace. Z pevnosti, jasnosti a přítomnosti “ v provozu“ – životě – tady a teď.

Občas do mě může někdo “ narazit“, může nastat kolize. Ale ta bude zase jenom ukázkou nakolik jedu s proudem, nakolik sama se sebou jsem v souladu a nebo nakolik v sobě prožívám srážky / srážky mých pocitů, které nepřijímám/..Nakolik jsem v proudu ohleduplnosti, pochopení, citlivosti, otevřenosti SAMA K SOBĚ. Základní vztah je jenom jeden: JÁ versus JÁ.

Já jsem řidič a sedím v jednom autě, ne v několika najednou. Od toho se bude odvíjet plynulost mé cesty. Musím uznat na svou adresu, že řízení auta zbožňuju, a dnes jsem klidný a pevný řidič. Ještě si musím občas připomenout, že jsou „slepé úhly“ a být víc ostražitá. že je lepší být odvážná a jasně s citem vyhodnocovat situaci, než váhat a vytvářet chaos. Líbí se mi poslouchat motor a přeřazovat (automat je fakt na škodu;)), vnímat okolí jak si vzájemně vycházíme vstříc, respektovat sílu motoru a nehrát si na jinou značku.

Občas si dovolit se rozdurdit, ale pro pobavení, velkorysost, pocitu ohně v těle a zase v klidu „svištět, plout, jet.. “ Vzájemně si bliknutím poděkovat, vzájemně se upozornit na nefungující světla, otevřený kufr…. Vzájemně si pomoci v nesnázích….

Krásnou podzimní jemně něžnou melancholickou jízdu:)

  • 14.10.2021