Přijetí

Z mé vnitřní dílny….

Veškerá moje nespokojenost a vnitřní neklid, pocit neustálé potřeby něco dělat, zlepšovat, stihnout, na sobě opravit, neustálé pochybnosti o sobě samé, nikdy nekončící proměny pocitů a nálad mají (podle mě a mé zkušenosti) jeden „lék“ a není to „léčivo“ čili „léčka“, je to „dovolená“ od myšlení o tom všem…je to „DOVOLIT SI“ žít a cesta k tomu je skrze

PŘIJETÍ

Ženský princip potřebuje přijetí…proto tolik objímá, proto tolik řeší harmonii ve vztazích….všude chce cítit přijetí

A tak….z hloubi svého měkkého srdce:

– přijímám, že tolik přemýšlím

– přijímám, že si připadám nedokonalá

– přijímám, že mám proměnlivou náladu

– přijímám, že jsem toho hodně v životě neudělala

– přijímám, že toužím

– přijímám že moje tělo podléhá času

– přijímám, že už chci více jemnosti, něhy, smyslnosti uvnitř sebe

– přijímám, že nevím, co bude dál

– přijímám, že se v danou chvíli cítím tak a tak….

– přijímám své zpomalení, které mi, kupodivu, dělá velmi dobře

– přijímám svou vzdorovitost a paličatost

…..

ten seznam je obrovský….jaký by byl ten váš?

Zkuste si pár takových vět z místa tady a teď….co se s vámi děje, co nastává…?…taky cítíte víc prostoru pro nádech?

Howgh

  • 6.1.2023