Nový vztah s mužem: jupiii a nebo „ups“?

Splnilo se mi dlouholeté přání. Mám zase vedle sebe muže, mám intimního mužského přítele. 

Nejvíc mě dostávají ta má očekávání, ale i okolí, že najednou budu “jiná”, najednou mi svět zrůžoví, najednou to, co nebylo možné, možné bude. No, jo, ale to by mi nesmělo být 45, ale 17. To bych nesměla mít ty prožitky a mozkové zkušenosti. Takže vzhledem k tomu, že jsem posledních 10 let procházela hustým “přepočítáváním trasy” jak já ráda říkám změnám myšlení, způsobu životu, vnímání emocí a pocitů, jsem i nyní někdo “jiný”, i když nosím stále stejné jméno. Přepočítávala jsem cestu v rámci manželství, rozvodu a po té samoty. Do mého vztahu s mužem mi tedy dost stále zasahují minulé zkušenosti. Jsem jako v kleštích. Vlastně si uvědomuji to svobodnější prožívání lásky, uvědomuji si sebe, vidím v muži i sebe a vím, že to, co mi neladí, je můj prostor a se vším se dá pracovat, ale současně si znovu odžívám staré bolístky, staré nespravedlnosti. Jako první mi do situací naskakují stará automatická myšlení, jednání, reakce. Je to tedy pro mě vážně proces uvádění mého nového vnitřního života do reality a neustálé uvědomování si, co je minulost a automat a že se tím nechávám vykolejit. 

Když vypnu ten automat, zjišťuju, že je to velké dobrodružství, pozoruji svůj mužský protějšek a dost často se musím usmívat jak je mi vnitřně podobný, jak má reakce přesně ty které nechci a bojím se jich…proč?No, protože ještě lpím na komplikacích, dramátkách, strachu z odmítnutí. 

Co v bdělém stavu zbožňuju, je, když mě svým mlčením nechá v mých pochybnostech, neutěšuje mě, neuklidňuje mě jako malou holku přesně těmi slovy, co potřebuju slyšet. To mi pak tepe automat sebe zpochybňování v celém těle. Když si uvědomím : ” ha, starý program”, “tak jak to chci mít teď”? 

Chci mít pečujícího taťku, co mi bude foukat na odřeniny, a nebo parťáka? 

Když hodně pochybuju, jestli je to muž “pro mě”, naciťuji se na sebe jak se vedle něj cítím v tichosti, vnímám jenom své tělo, svůj tlukot srdce.. Bývá tam klid…což je pro mě znamením, jdeme dál a více a více vypínám automaty. Že jich, ale mám. 

Takže na poznámku:” to je super, zase mít vedle sebe muže,viď?. Neumím odpovědět. Ale uvnitř vím, že je to bomba mít příležitost uvádět do praxe všechny ty návody, co jsem vstřebala a myslím si, že jim věřím. Když mám sílu, musím se sama sobě smát. 

Žiju teď zase jiné velké dobrodružství 😊 Když máme svůj polaritní protějšek velmi blízko, nezbývá než si držet klobouk směrem ještě větší “sebe odhalování” 

Jeho nedokonalost je ta naše. A je to nedokonalost? 

Howgh 

  • 29.8.2020