Naplnění ženy skrze zpomalení

Když mi bylo dvacet prostě jsem frčela, pařby v rámci studia, stačily mi dvě hodiny spánku a klidně i ještě mít pár promile v krvi a seděla jsem i tak na přednášce. Myšlení „střelce“, odvážné cestování, změny práce. Rychlost, fičák, rychlost. Nějaké hlubší vnímání, co bych víc chtěla? Asi pořád jít dál, rodinka, práce…Ve třiceti pořád velká rychlost, dva synové, co jsem všechno s nima dokázala absolvovat nad tím mi dnes rozum zůstává stát, kojit za chůze. Odplavat, odcvičit ,nějak se postarat…fičák, válcování dnů, absolutně nevyspaná. Občas fakt propady do smutku, ale což, jedeme dál, musí se všechno stihnout. Nějaké něžné, naplňující vnitřní prožívání? To je jako co?Ty moje smutky, aha, tak děkuji nechci…. Vůbec jsem skoro nechápala. Nicméně něco uvnitř pořád tlouklo: „zastav, zastav, zastav“….Čyřicet, říká se to mu „stát na spáleništi“. Spáleniště bylo hlavně u mě uvnitř: vyčerpaná, zmatená, moje cíle nedávaly smysl a ani se nepovedly. Jaká vlastně jsem, kdo jsem? Pocit selhání na všech frontách: jako manželka, matka, vydělávačka peněz….Tenhle pocit musel přijít, protože jsem celou dobu žila připojená myslí i srdcem k životu jiných, nejvíce mých příbuzných žen, mamky nejvíc samozřejmě, ale i k mužským předkům (smýšlení o mužích, vztazích)A tak jsem vytála ten obrovský kabel, odpojila se…Začalo to už před 40, po narození druhého syna (34) byl ten vnitřní hlas tak hlučný, že už to nešlo přeslechnout. Nicméně až ve 40-ti jsem byla schopná se nadechnout. Rozvod…Ne jenom s mužem..rozvod s minulostí.

Detox. Moji, drazí, detox jako kráva…..Dneska zpětně vidím ten úprk životem, který jsem vedla, úprk tam jinam, kde bude líp, hlavně se nezastavit.Dneska, zbožňuju být zastavená. Zbožňuju pomalu myslet, jíst, pohybovat se. Cítím, vnímám, teď už objímající vnitřní prostor. Milovat se s mužem z takového místa prožívání je blaženost. Vnímat svět z takového pomalého místa je velmi barevné. Cítíte všechno, všechno je pro vás v pořádku, i mé melancholie, mé smutky..to jsou indikátory“ „ještě zpomal“..Důvěra, obrovské milující srdce..Blázen, víla, praktická žena, puberťačka…Můžu kdykoli do čehokoli vstoupit a zase vystoupit…Hra….Uznání bolesti…Radost..ocenění ušlé sakra husté cesty…..

Pojeďte se vzájemně inspirovat na farmu do Soběsuk 24.-27.2. 2022

  • 12.1.2022