Nalézt svou sílu v samotě

Život mě obdařil samotou.Nenastal přechod ze vztahu do vztahu. Vlastně nikdy. Neznám být nonstop v obklopení lidí. Jsem živočišný druh, který kvalitu, esenci samoty zřejmě přináší mezi ostatní lidi, aby se jí přestali bát. Any ji vítali a vlastně občas vyhledávali. Zbytečně brzy se nechtěli vysmýknout z její hojivé náruče.Jo, ta otevřená zlomenina kurevsky bolí, na začátku. Dezinfekce je nutná. V tomhle případě je to vymývání toxických myšlenek, zabránění zánětlivým přesvědčením, hnilobným závislostem.Některé zlomeniny jsou opravdu komplikované a zánětlivost vysoká. Zvlášť když si nedopřejeme dostatečně dlouhou rekonvalescenci a vyběhneme ještě s otevřenou zlomeninou zpátky do adrenalinu svých sebedestruktivních tendencí, které jsme ještě vlastně ani nerozkryli. Po smrtelné ztrátě blízké osoby, rozvodech (což je taky smrt), odchodech dětí z domu, ztráty přítele, je to opravdu náročné ten proces ustát. Jenomže v tom je ten „poklad“, udělat z té bažiny ,která mě táhne dolů, pevnou půdu pod nohama. Přestat fňukat po mamince a tatínkovi. Být sám (a) sobě tou nejchápavější náručí.Zjistit, že mám tu moc a sílu situaci změnit. Situaci prožívání, vnímání. Nasytit svůj hlad …Odpovědět si „co potřebuju zajíst, co potřebuju zaplácnout přítomností druhého?“Najít odvahu zcela syrově si osahat svůj smutek, bolest, frustraci, beznaděj a najít cestu „ven“ u sebe uvnitř. Klidně s pomocí „odborníka“, někoho kdo je o „krok napřed“, ale nechtít, aby mě miloval, ale aby mi pomohl udělat z bahna transformující koktejl , díky kterému začnu vytvářet překrásné naplňující vztahy. Začnu si svých „ztrát“ vážit, protože, opravdu, bez nich bych nenalezl(a).Přestat hledat důležitost v názvech toho kým jsem: matka, milenka, manželka, vedoucí, prezidentka, spisovatelka, herečka….Ale UVIDĚT SE, VNÍMAT SE…a odtud vnímat druhé, mít zdravé úsudky ,ze zdravé psychiky, která nikdy nehledá spasení tam venku…Vyhledávejme samotu, postavme se do své síly, přestaňme být ufňukané princezny a chlapečkové….

Howgh

  • 30.10.2021