Na mě záleží…manipulace a lež

Mým největším stínem, jak se tomu říká, nebo prostě bolem, je „strach z odmítnutí, vyčlenění“Takže jsem se naučila být „hráč“, divadelník, co umí velmi dobře nacítit, co je právě třeba, abych byla přijatelná pro většinu, a nebo jednotlivcem. Jenomže mám v sobě taky silnou přirozenost, alias sílu, která „ví“, že právě skrze tohle zatmění srdce, se mám naučit být zcela čitelná, autentická, upřímná, otevřená, odvážná v uvidění všeho, co je molu součástí včetně nesouhlasu s něčím, někým, být naštvaná, být chladná, ostrá jako břitva.Když totiž tyhle své stránky nepřijímám, ony rostou v pocit nepřijetí a způsobují mi v těle pocit opuštění a odmítnutí, samoty, izolace. Jenomže jsem to já kdo to sám sobě dělá. Jsem to já, kdo si ty pocity tímhle odmítavým způsobem vytváří.Občas mě , zcela hodnou holčičku, označovali za vzdorovitou. Vůbec jsem to dřív nechápala. Já? Vždyť dělám všechno, co očekáváte. Jenomže moje přirozenost podprahově vysílala nesouhlas, cítila, že to,co dělám, říkám, chovám se, je vlastně znásilňování sama sebe, absolutní potlačení se. A tak jsem byla, a občas ještě jsem, pro okolí matoucí. Andělská tvář s mírným smutkem ve tváři, ale současně vysílající i určitou sílu odporu a vzdoru.Stává se to pokaždé, když nejsem takzvaně věrná sama sobě. Věrnost sama sobě pro mě znamená, že přesně vím, co v danou chvíli cítím, že zcela cítím a projevuju svou naladěnost úplně jasně, neskrývám jeden pocit za matoucím výrazem tváře pocitem jiným. Příklad, člověk stojící přede mnou mě naštval, bolí mě to a já s milým úsměvem říkám, „to nevadí, nemyslel(a) jsi to tak, to je dobrý, já se s tím vyrovnám“. Ve skutečnosti bych měla se zcela otevřeným tělem, srdcem a myslí, prostě říct: „dotklo se mě to“. A amen…Ne , abych samaritánsky drouhou stranu obhajovala a situaci ji ulehčovala, jenom aby se necítil(a) špatně……a já? ……kde jsem v tu chvíli já? Je vám jasné, co dříve nebo později nastane: v naprosto nevhodnou chvíli vyhřezne pocit, že jsem „zase sama, opuštěná“ a do života si budu přitahovat stejné hráče jako jsem já, především, sama se sebou a manipulátory, protože i já sama sebe manipuluji do chování, které není pravda, jenom, abych dosáhla…čeho vlastně?..Z dnešního úhlu pohledu, mnohem zralejšího člověka…abych udržela při životě lež a nepravdu.Jak už jsem jednou psala: Ráda si zametám před svým prahem, neboť jsem si velmi dobře vědomá toho, že jsem malá kapka obrovsky silného oceánu.Na mě tedy záleží….