Každá bolest má svého delfíního posla :)

Mé příspěvky ani dialogy rozhodně nejsou beznadějné, vždy obsahují svého "delfína".

Ráda vytahuju na světlo lidské skutečnosti, které moc nezáří, moc o nich nemluvíme, nebo spíš vůbec, nikdo nám za ně nezatleská, nikdo si tenhle produkt nekoupí a lajky tam taky moc neuvidíme..

Otevřít bolavá témata je pro mě důležité, léčím se a se mnou všichni, kdo jsou na vlně....z bahna tvoříme vyživující půdu pod nohama, z pochopených "selhání", strachů, závislostí, sebedestrukce", se dá vytvořit pocit bezpečí, dno, ze kterého se dá odrazit do plného života s otevřeným srdcem. Proto to má smysl. Je to tvoření skrze ponor. Mám ráda vodu a kdybych žila u moře či oceánu určitě bych dělala "free diving"...Hloubkové potápění bez přístrojů...V zemi bez moře se nořím do lidského nitra, do toho svého a opravdu vždycky natrefím na delfína, který mě vynese vzhůru. Mé příspěvky ani dialogy rozhodně nejsou beznadějné, vždy obsahují svého "delfína".

Co teď otevírám v čase "štíra", v čase "Smrti", ukončování?

Tentokrát jde štíří ocas k nekompromisnímu otevírání pravdy.

Tentokrát se ,buď nechám vynést nahoru, a nebo tam dole zůstanu, protože moje SRDCE už toho mám DOST!

O co jde....

Opuštění sama sebe, zaprodání sama sebe za dokazování, že si zasloužím, opuštění sama sebe, abych byla pro druhé...Chápat druhé, stíhat péči o místa, kde se nacházím o lidi, kteří se tam pohybují a zapomínám, co chci já, co naplňuje moje potřeby. Zapomínám samu sebe dosycovat.

Vykonávání povinností, včetně vyčerpávajícího nucení mých dětí, aby si plnily své školní povinnosti A kdo to chce? No, ta vybátá holčička s kruhama pod očima, co když jí paní učitelka vynadá? (Moji kluci to mají takzvaně "na párku") a nebo to chce ta podupaná exmanželka, aby měla klid až půjdou děti ke svému tátovi, aby nemusela zase poslouchat, kde udělala chybu.a jak se špatně stará.

Být "důslednou matkou", co vede děti k pomáhání doma....to je taktéž vyčerpávající, kluky to nebaví a nechtějí....A kdo to chce? Ta vzorná hodná holka, co poslouchá rady moudrých lidí jak se to má správně dělat. Ta ponižovaná holka, co se jí vyčítá, že je měkká a přecitlivělá a měla by mít životě řád víc řádu. Ta poničená malá holka, co víc věří ostatním než sama sobě.

Být milenkou, když se to muži hodí. Kdo to dovoluje? Ta malá holka, co věří, že si toho moc nezaslouží, protože je divná, protože svou citlivostí je na obtíž, protože má být velká a rozumná....protože se to přece ještě dá vydržet. Protože je závislá na bolesti...

Scházím do hlubin všech svých poničených částí, zahazuji všechny výmluvy, že musím vydělávat peníze, že musím něco hodnotného vytvářet, vymyslet jiné projekty, jinou práci, která mi bude vydělávat, následovat moudré rady online podnikání...ne nic nemusím...moje poničené a zapomenuté části na mě křičí...Chci žít a nebo neustále dokazovat?....namáhavě vydávat světlo ze své falešné poničené síly a nebo konečně rozzářím tu pravou vnitřní sílu, která dostává jas pouze když "zemře" víra v mou poničenost. Já, já jsem na prvním místě. Sebe potřebuju hladit a masírovat, sebe potřebuju držet za ruku. Několikrát denně a neustále se sama sebe ptát, "co potřebuju? ", "opravdu veřím tomu, co říká ten druhý?", " je pro mě dobré zažívat pocit odmítání?". Objímám své poničené části, abych je už nemusela vidět "poničené", ale silné a odvážné.

Láska roste skrze Bolest...Jsem závislá na Lásce 🙂..transformuji bolest, za kterou Životu děkuji, že mi ji seslal, jinak bych nepochopila....

.

.....nepotkala bych svého "delfína".

Enter your text here...

  • 21.11.2020