K čemu je mi citlivost?

Z mé dílny a samozřejmě současně i z mého života…S každým s kým se potkám jakoby, v nějakém aspektu, jsme někdy zažily(i) velmi podobné.Možná se můj článek zase bude jevit zpočátku depkózní, ale vězte, že v uvolnění a ve vynesení na světlo pocity, které nejsou růžové a bledě modré se skrývají neskutečné diamanty a dělá nás to sakra člověčími.Jsem člověk úplně obyčejný…A nebo možná dnes už neobyčejně obyčejný. Můj život s obrovským úsekem „rypáku v zemi“ mně dal nesmírnou citlivost, která mi dělá skvělé hranice. Okamžitě dokážu detekovat nakolik mě člověk na druhé straně chce „někam dostat“, nakolik je pravda to, co říká, jestli něco skrývá, anebo je úplně otevřený. Jestli je to vycvičený manipulant a moc dobře ví, proč říká, co říká a zájmy jsou pouze jeho osobní….Umím vycítit, co je pro mě dobré a co ne. Nevyhodnocuju to logikou, v hlavě mám ještě dost ustrašených a opatrných myšlenek. Vždycky musím přes tělo..A tak, jestli chceme mít ve svém životě, co nejzdravější úsudek o situaci, o jakékoli situaci, vzhledem k naší konktrétní osobě, musíme cítit jak se cítíme :):) a co nám to v těle dělá….Čili, když si nebudu připouštět, že jsem kurňa smutná, že jsem zklamaná, že mi srdce krvácí, že jsem nasraná, zmatená, že se cítím prázdně, že mám strach….když si nebudu připouštět i tyhle pocity, budu z nějakých částí mrtvá. Je to jako otupovat se alkoholem, drogama…ne není to: jsou jenom motýli, duha a jednorožci. Kecy prdy beďary…Chceme mít krásné intimní zážitky a šťavnatý sexuální život.. ..a můžete mi říct jak to udělat, když velká část našeho těla je potlačená?To, že si vylepším tělo zvenku mi opravdu krásné tělesné prožitky nepřinese. Jakože umělá hmota má víc prožitků než teplé měkké tělo?Vyhýbat se citlivým ženám, která dokážou brečet kdykoli a kdekoli, protože to tak zrovna cítí, je jako vyhýbat se možnosti sprchnutí …Mít všechno pod kontrolou a být zaměřená na výsledek…Pak jsem jako sprinter, co na konci upadne vyčerpáním.Vnímáte rozdíl mezi opalujícím se tělem, odevzdávajícím se slunečním paprskům, se záměrem vyhřívání se, úplného koupání se ve slunečním svitu, živé tělo, které je schopné přijímat, protože je přijímané pro jeho dar cítit a tělem běžícího těla, se záměrem vypadat líp, upravit tohle a tamhleto, dosáhnout takového a takového času, být lepší…( nezapomeňte , že jsem žena)Takže milovat se se životem a nebo mužem budu s jakým záměrem? Protože chci cítit a prožívat ve svém těle tady a teď , protože jsem tak naplněná sama sebou, že mám obrovskou chuť sdílet a a nebo protože žebrám o kus tepla, chci slyšet lichotky na své tělo, chci dosáhnout vrcholu, běžím….a kde jsem v tu chvíli, kdo prožívá?Hm…to jsem se zase rozvášnila 🙂Tohle mě taky baví…Napadne mě věta , sednu a pak pozoruju, co z toho vyjde….Ale pod tohle se teda klidně zase podepíšu..Vivat slzám, které nejsou hysterické,ale jsou plné něhy a pochopení, vivat „selháním a bolestem“ z rozchodů, které nás vedou k nám samotným. Vivat našim lidským pádům, bez nich bychom , nebyly(i) citliví…..Když se umím zvednout sama ze své vůle (neb cítím, že to tak chci), nemusí mi nikdo říkat, co je pro mě dobré a co ne. Já to cítím…A je úplná pitomost se řídit tím, že většina to tak má….Nepotřebuju, aby mě někdo „zachraňoval“, nepotřebuju se chránit. Mám své vnitřní jasné vedení a beru si za něj zodpovědnost. Vím, z čeho jsem se dostala jako dítě, vím jaké to je, když vám jde o život a vím jaké to je, když to vzdáte…..to mi současně dává i respekt k rozhodnutí druhých.Žít a nechat Žít…HowghFoto: Adéla Tauscherová

  • 28.1.2022