Hodná holka versus vzdor

Stává se vám někdy, že lidi iritujete a vyvoláváte v nich
naštvanost, i když nic neříkáte?…možná vás ta druhá strana „trochu“ štve a
nebo s ní nesouhlasíte, ale fakt „ se snažíte“ být slušní a mlčíte a
dokonce třeba i vyhovíte, i když uvnitř to ve vás kvasí?

Říká se tomu vzdor, odpor, rezistence…

….Jsem mistr vzdoru, odporu a bytí v „odboji“. Fakt mě začalo štvát,že jenom cítím vnitřní tlak, ale nejsem schopná nic moc  s tím dělat a často jsem pak cítila, byť jemný, útok na mou osobu jako nespravedlnost.

Jednak, když  s někým
nesouhlasíme, tak nemusíme ani nic říkat a ten druhý to na nás pozná…mimika,
postoj, určité vyzařování…prostě nějaké vnější vlnění, takové radiové vysílání…budu
tomu říkat vibrace, protože někdy to s námi po těle i vibruje.

Byla jsem vyplašená okatá malá holka, co se snažila mít všechny úkoly a děsila se, když ji vyvolali na zkoušení a přesto jsme hodně učitelů fakt iritovala…tenkrát jsem nic o vibraci nevěděla…takže dneska je mi jasné, že ta „druhá strana“ (v tomhle případě učitel), prostě cítila, že mě štve, že vlastně mám odpor k těm úkolům, k tomu zacházení, k té komunikaci…můžeme si to převést kamkoli…práce a kolegové, jakýkoli nadřízený, partner, sousedka…

Čím víc jsem mlčela a snažila se proti své vůli, jenom aby byl klid, o to víc ve mně rostlo to napětí (které jsem samozřejmě nijak neventilovala)..později tedy stačilo málo,abych se hned velmi tvrdě uvnitř napnula, protože to jenom dosedlo na již velmi vysokou kupu naštvání, nesouhlasu a odporu, který jsem ale nikam neodkládala…stále mi to vadilo.

Byť jsem v pubertě byla vlastně hodně hodná holka…uvnitř jsem byla chodící odjištěná mina, sílilo to… a jenom to ve mně zůstávalo. No a máme všudypřítomný vzdor, rezistenci, odpor, který se aktivuje, kdykoli mi někdo říká věci, se kterými nesouhlasím…začnu se vlastně cítit slabá a zatlačená do kouta, nechci to a jsem naštvaná na druhou osobu, že mi to činí a pak na sebe, že jsem neschopná se bránit.

Když jsem pak něco po někom chtěla já, chtěla si o něco říct, říkala jsme to (zcela neuvědoměle) s tím napětím uvnitř, s tím pocitem apriori, že stejně nemůžu nic říct, že mě stejně nikdo neslyší (jenomže já nic neříkala) a nevyhoví mi (jenomže já nikdy neřekla, co vlastně chci). Vlastně jsem , chtě nechtě komunikovala s lidmi(pokud to mělo vážnější charakter..o něco mě nebo jim šlo) s uvnitř nahromaděnou frustrací, agresí, naštváním…vzdorem

Časem v rané dospělosti jsem se naučila reagovat pláčem…prostě už jsem nemohla, byla jsem jako chodící veliká bolavá modřina, stačilo jenom ťuknout..buď jsem byla šašek,co si ze všeho dělá srandu (tím se krásně chráníte,aby do vás nikdo moc nestřílel, předběhnete ho) a nebo jsem brečela….někoho můj pláč  rozzlobil ještě víc, někdo zjemnil…já se trochu ventilovala…ale tohle je zase jiná záležitost: emoční manipulace (to jindy)..

Klapka…máme rok 2019, je mi 45

Z rozličných důvodů jsem začala studovat své emoční reakce, své chování a hledala zdroje, protože jsem se necítila v těle uvolněná, necítila jsem se opravdu radostná z hloubi svého nitra, své Lady…metody jsou různé

V každém případě, co se týká mého vzdoru, rezistence, odporu..teď rozumím a cítím, že se kontrolka spíná ve chvíli, kdy mi někdo překračuje hranice a já se včas nevyslovím a a neřeknu jak se cítím, neřeknu s čím nesouhlasím..nebo,co bych vlastně chtěla, co mi vadí…prostě to nepojmenuju…spíná se ve chvíli, kdy někdo na mě používá svou moc, vyvolává ve mně slabost…začne se vynořovat má agrese jako ochrana.

Dnes už jsem schopná tuhle fázi detekovat a jenom si
uvědomit,co mi vadí..jenom to pojmenování už mi dává pocit vnitřního bezpečí a
nic se vůbec nemusí sepnout…když to jde, otevřeně řeknu jak to vnímám, i když
mám v sobě rezistenci a strach..po té,co tak učiním pocit vzdoru mizí…

Pokud se poznáváte vřele doporučuji cvičení na uvolnění agrese, pohybová prožitková cvičení..protože máme v těle emoční stopu a automatické spínače….Přiznání si zranění, hledat zdroj…protože to napětí ovlivňuje naši radost ze života, prožívání lásky a otevřenosti k druhým, ke svému životu…a naše zdraví