Chyba versus odvaha ke zkušenosti
Chyba…“zase jsi udělala chybu“, „ty tomu nerozumíš?“,,, ty si to zase nepamatuješ?“, „prosím tě dávej si na to už pozor“, „zase jsem to musel(a) po tobě předělávat“, „víš, co radši to nechej na mě….
No a máme zaděláno na syndrom: „hlavně neudělat chybu“… a tak ….je pořád děláme
Tak…a teď na to posvítím svým modrým světlem, co jsem ho už konečně našla, neviděla jsem ho, protože jsem byla ponořená do nedělání chyb, zapojování mozku a být normální 
Chyby neexistují, je to impulz…..impulz jak se třeba zpomalit, ztišit, být víc kreativní, zapojit víc spolupráce, odpočinek, jak více lidsky komunikovat, jak být tolerantnější, respektující, jak víc přijímat odlišnosti, jak umět odpouštět, být flexibilní, umět reagovat na vzniklé situace….
Udělat „chybu“ nemůžete pokud ji nedáte sílu sebedestrukce.
V mém smyslu chápání je to odvaha prožívat nečekané zkušenosti, osahat si iluzi, že mám vše pod kontrolou, přijmout iluzi, že život být neomylný přináší jistotu…
Omyly a chyby jsou přítelem, který nás drží v bdělosti, ostražitosti, duchapřítomnosti…
Neustále se těmto zkušenostem vyhýbat, znamená držet tlukot srdce na té nejnižší tepové frekvenci, je to jako jezdit na dětském dopravním hřišti a myslet si, že to valím po Praze…
Shrnu to: chybovat znamená mít odvahu zažívat nové zkušenosti a více komunikovat
My modří jsme v tom dobří
Zobrazit přehledy a reklamy
To se mi líbí
Okomentovat
Sdílet