Archive
Monthly Archives: Prosinec 2020

Jde od sebe „poodstoupit“?

Baví mě pozorovat tu „moji ženu“, to moje ženské „já“. Baví mě vnímat kolik nálad během dne vygeneruje. Objevila jsem, že můžu ze své bytosti Lady jakoby vystoupit a pozorovat ji. Zkuste to. Je to zajímavý a vlastně zábavný. Lada chodí ráda na procházky. Někdy má hudbu do uší a to je pak fičák. Je schopná se ploužit, ronit slzy a pak najednou se usmívat a pustit si hudbu na plný kule a klidně lesem proskákat. Pozoruju ji, jak má ráda samotu, ale když někoho pozdraví, tak se jí rozzáří oči. Miluje lidi. Baví mě pozorovat jak si ráno uvaří kávu. Hloupě občas zkouší přemýšlet o tom, jestli je to zdravý. To ji vždycky jasně našeptám, že když ji to dělá radost, tak jak to může být nezdravý. To její disciplinovaná mysl je fakt tuk navíc 🙂Zkuste někdy vnímat samu sebe jako byste to nebyla vy. …Musím říct, že mě to učí mít Ladu ráda. Je to ta nejskvělejší „technika“ jak „uvidět víc“….Pozorovat ji jako svou kamarádku. Lada jich má spousty, zbožňuje je. Jsou její rodina.S Ladou je vlastně legrace, byť umí vygenerovat tolik smutku. Pochopila jsem, že chce od života opravdu „plnost“, proto tolik jakoby „ztrácí“, mění, je v neustálé proměně. Když si nad tím zoufá, tak ji to připomenu…A ptám se jí? A tohle jsi chtěla? Tohle opravdu chceš? Tak se chceš cítit?…Většinou i hodně pláče, čemuž nerozumím, není proč…pořád jde, v mých očích je skvělá…Kéž by se začala vnímat těmahle vnitřníma očima každou minutu. No, vytáhla mě, píše o mě. Dokonce mě asi chce i s Vámi seznámit:). Zdá se, že už mě víc přijímá…Kdo jsem? Jsem „Ladina“ důvěra, naděje, dětská naivita, objímající láskyplnost, porozumění, hravost, barevnost prožívání…A kdo se skrývá u vás za vaším jménem, kdo je u vás ochoten vystoupit z té „hry na člověka“ a být širším a velkorysejším zúčastněným:) Co vnímá? Jak Vás jako ženu vnímá? Zahrajte si to, je to velmi dojemné. Tak uvidíme, co bude dál….

  • 27.12.2020

Koperace hravosti a zralosti ;)

Možná ten čas pohádek, svítící večerní světýlka, rozzářené oči mých dětí u vánočního stromku, byť to trvalo jenom pár chvil…Vánoční rozchod a pocit zlomeného srdce…. 

Najednou jakoby něco ve mně i skrz ty slzy zakřičelo “Dost” 

Vracím se zpět ke svému dětskému naivnímu důvěřivému já, teď ale obohaceného otlučeným já s nohama na zemi, zřejmě dospělák😊.Ti dva spolu zapomněli víc komunikovat. I když, vlastně, vždycky spolu hrají nádherný duet při ladících večerních setkáních.  To je kolikrát koncert jak se vzájemně doplňuje hravost   a zkušenost života. Přání a touhy s důvěrou. 

Proč to píšu? Chci dneska rozházet “kouzelný hvězdný prach” a inspirovat nás ke zpětnému očekávání těch dobrých věcí, zase psát “ježíškovi” a nejenom na Vánoce…prostě tomu malému “ježíškovi” v sobě, co si splní každé (teď už ale dospělým moudrem obohacené) přání. 

Všechno to střízlivění z dětské naivity byl vlastně takový “nouzový stav”, teď se jenom projevil v plné parádě. Projevil se, aby mě břinknul do hlavy a já si uvědomila, co všechno už umím zvládnout, jak mě něco sice ještě rozhodí, ale rozhodně to nevzdám. Ten můj “ježíšek” tam pořád je. Já jenom zapomněla. 

Jedna z mých náročnějších vlastností (ale díky za ni) je, že mi dělá potíže dodržovat pravidla druhých. Dodržím je pouze do té míry, pokud mi neberou vlastní kreativitu. Jakmile se nemůžu projevit se svými vlastními nápady, nemůžu být autentická…”beru kramle”… 

Najednou jako bych to viděla. Jdu prostě jak se říká “za tou svou hvězdou”. Moji rodiče, mi vlastně dali i to jméno: Lada. Mám ji na čele….No jo…..tak, kam to chci vlastně jít? 😊 

No přece zase k té hravosti, ven z nouzového stavu, směr jemnost a láskyplnost. 

Opravdu celou dobu proplouvám tak trochu jako šedá myška, myškuju….tak konec .Uzavírám nouzový stav..  Alespoň v mé realitě…Jdu na ten “ples”. 

Zvu vás, zbožnuju dávání lidí dohromady. 

Co to znamená? 

Pojďme si napsat, co chceme v životě prožívat a cítit, bez detailů, obecně: s dětmi, s partnerem, v práci, během dne……Ale ne z hlavy…Od srdce… 

A pak to dáme svému “ježíškovi”, té části, která věří, že to mít můžeme 😊 

Ale je třeba opravdu důvěřovat, tak jako jsme byly malé…Nepochybovaly jsme…Teď, díky zkušenostem, víme, co pro nás láskyplné je a co není, co nám opravdu poslouží ke šťavnatému životu a co ne. 

A přijďte se někdy “naladit”😉 

www.ladadudova.cz/masaze 

www.ladadudova.cz/stavnate-cviceni-pro-zeny 

  • 27.12.2020